Co se v dlouhé formě láme
U třicetisekundového spotu se dá kontinuita uhlídat silou. U třiatřicetiminutového filmu ne — a přesně tam se pozná, jestli má studio metodu, nebo jen štěstí. Postava se musí přes stovky záběrů tvářit stejně. Prostředí musí mít pořád stejnou logiku, i když se do něj vrátíte po dvaceti minutách. Světlo musí odpovídat času, který příběh říká, že je.
Praktický poznatek z Mindfall Protocolu je, že generování je nejmenší část práce. Ohromná většina času padla na přípravu — scénář, rozzáběrování, vizuální bible, zámek postav a prostředí — a na postprodukci. Kdo začne u promptů, dopadne u řady hezkých nesouvisejících klipů. Kdo začne u scénáře a shot listu, dostane film.
Druhý poznatek je o rozpočtu. Přibližně 3 300 dolarů v AI kreditech je pravdivé číslo, ale je to jen cena výpočtu. Reálná cena filmu byla dva měsíce práce sedmi lidí. Když někdo tvrdí, že AI film stojí pár tisíc korun, mluví o kreditech a mlčí o řemesle.
- Zámek postav a prostředí ve vizuální bibli, ne v promptu.
- Scénář a shot list dřív než jakékoli generování.
- Většina času jde na přípravu a postprodukci.
- Cena kreditů není cena filmu.


